Arsen Lupin proti Herlocku Sholmesovi [97%]
Arsen Lupin, lupič gentleman [90%]
Zlatý trojúhelník [85%]
Arsene Lupin kontra Herlock Sholmes (Blondýnka) [82%]
Dutá jehla [82%]
Zpověď Arséna Lupina [80%]
Druhá zpověď Arsèna Lupina [80%]
Zločinec? / Židovská lampa [80%]
Affaira Kesselbachova "813" [80%]
Maurice Leblanc
pohlaví: muž
Život: * 11.11.1864 † 06.11.1941
Národnost: francouzská
odkazy: 1x [web], 24x [info], 3x [e-book]
Maurice-Marie-Émile Leblanc (1864—1941) byl žurnalista a neúspěšný vážný romanopisec (pro zajímavost: jeho sestra Georgette, herečka, byla dlouhá léta milenkou Maurice Maeterlincka, který pro ni napsal řadu her). Pak jej potkal osud v podobě objednávky dodat pro časopis Je sais tout detektivní povídku. Leblanc byl v tomto oboru, a samozřejmě i v kriminalistice, naprostý ignorant, a tak podlehl okamžitému nápadu a ze žertu napsal první příběh nikoli detektiva, ale lupiče-gentlemana Arsène Lupina. Je to daleko nejúspěšnější ze všech Jánošíků: vynesl svému tvůrci po letech dokonce řád francouzské čestné legie – snad proto, že pod umravňujícím vlivem horlivého čtenářského zájmu prošel pozoruhodným vývojem. V první knize povídek Arsène Lupin, lupič gentleman (Arsène Lupin, Gentleman-Cambrioleur, 1907) chová se ještě podle svého titulu a vesele páře pokladny. V druhém období své evoluce už napravuje chyby a omyly policie, obvykle bez jejího vědomí a k velkému vzteku přitroublých detektivů. A konečně v posledním svazku vystupuje zcela veřejně na straně zákona. Třebaže tedy došel k takto hořkému konci, patří Lupin dodnes k nejoblíbenějším postavám žánru, a zájem o něj, v souvislosti s módou absurdity, černého humoru a literárních kuriozit, stále roste. Je, alespoň pro mne, potvrzením domněnky, že realismus detektivce nesvědčí. Neboť ať jsou lupičova pikareskní dobrodružství sebekurióznější a překypují za vlasy přitaženými nepravděpodobnostmi, žijí dodnes svěžím životem pohádky. Lupinový příběhy jsou většinou povídky, někdy poloromány, složené z řady volně spojených epizod. Nejlepší z nich je patrně, podle většiny kritiků, Osm úderů hodin z roku 1922.
In: Škvorecký – Nápady čtenáře detektivek
